Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se malíři a grafici pracující na dekoracích svatovítské katedrály v Praze zasloužili o vznik moderní české vitráže a mozaiky.
Mezi nimi i Karel Svolinský, talentovaný student Františka Kysely. V roce 1929 byl Svolinský pověřen „Společností pro dokončení katedrály sv. Víta“ vytvořením vitráže pro okno s tématem Sedm zákonů milosrdenství v kapli Božího hrobu. Jeho první návrh byl mecenáškou Karlou Novotnou zamítnut, ale druhý již použit byl.
Ve stejném roce Karel Svolinský překonal dalšího známého českého umělce, Cyrila Boudu, v neoficiální soutěži na návrh vitráže pro okno v rodinné kapli hraběte Schwarzenberga. Jako téma Svolinský zvolil Schwarzenbergskou legendu o zachování rodové linie, kterou umělec zpodobnil jako starozákonní výjevy ze života Abraháma. V roce 1940 se Svolinský zúčastnil soutěže na dokončení kaple sv. Jana Baptisty ve středověké části katedrály. Svolinského návrhy vitráží oken a nástěnných maleb byly mezi vítěznými a umělec byl přizván k účasti na další, tentokrát neanonymní, soutěži. Nicméně, ani tentokrát nebyl hodnotící komisí žádný návrh doporučen k realizaci a tak katedrála zůstala tak jak byla postavena v 19. stol., zachovávajíc si svůj pseudo-historický vzhled dodnes.
Karel Svolinský také v roce 1937 navrhl mozaiku se scénami z Adama a Evy u stromu poznání dobrého a zlého a Ukřižování, instalované ve světlících v předsálí u jižního portálu Svatovítské katedrály. Mozaiková výzdoba byla provedena zasloužením dárkyně Marie Foestrové, která na realizaci i osobně dohlížela.
Práce na oknech byla dozajista i z pohledu autora zásednější než letmé setkání s mozaikou, v jeho návrzích cítíme okouzlení technikou skládání skla do olova a snahu o maximální využití všech možností, které tato forma umělci dává.
Nový pohled na výzdobu chrámových oken by pravděpodobně přinesla realizace některého návrhu vzešelého ze soutěže na výzdobu kaple sv. Jana Křtitele z let 1940 a 1941. Zejména díla přihlášená do druhého kola soutěže (včetně Svolinského návrhu) by zcela jistě ovlivnila vývoj v monumentální interiérové malbě a vitraji. Bohužel se tak nestalo díky nepříznivému válečnému a následně i poválečnému vývoji české společnosti.
