V Olomouckém muzeu je uloženo množství fotografií a negativů od Karla Svolinského, focením se začal zabývat na konci padesátých let. Dají se rozčlenit do několika skupin: fotografie z cest (do Mexika, Řecka, Itálie, Francie, Švýcarska, spojených států a Španělska), dále zabývající se Českou přírodou a kulturním dědictvím a nakonec Svolinského rodinné fotografie a lidí a objektů v jeho okolí. Jeho náměty se v čase proměňovaly: fotil architekturu, kameny, neobvyklé přírodní úkazy, stromy, řeky, rybníky a jezera, lidi v různých situacích, pracovní činnosti, nástroje atd. Svolinského fotografie postrádají experimentálnost, cílem bylo hlavně zachytit atmosféru míst, která navštívil, tváře lidí, jenž potkal či věcí, které upoutaly jeho pozornost. Kromě pár fotografií z třicátých let (také uloženy v Olomouckém muzeu), jsou Svolinského fotografie veřejnosti téměř neznámé a nebyly nikdy předvedeny veřejnosti některé z výstav jeho děl.
To jestli viděl svoje fotografie jako soukromé záznamy sloužící dále jako podklady pro jeho uměleckou práci nebo jestli se považoval za zapáleného amatéra, není důležité. Významná je to, že aplikoval svou nezpochybnitelně excelentní uměleckou invenci na fotografii, mistrně zvládl technický proces vytváření fotografií a také, jako mnoho dalších nadšenců, ho tato aktivita činila šťastným.
