Jméno Karla Svolinského i přes nesmírně obsáhlou škálu jeho rozmannitých výtvarných disciplín, je spojeno především s knižní ilustrací. Poslední detailní soupis této oblasti jeho tvorby uvádí více než čtrnáct set knih, pro něž připravil ilustrace, iniciály, návrhy obálek a vazeb, výzdobu frontispisů i drobnější výtvarné prvky.
I když výběr titulů ne vždy vyhovoval jeho představám, zůstal více než 60 let vyhledávanýn knižním grafikem. Knihy nesoucí jeho nezaměnitelný výtvarný rukopis dosáhly řady zahraničních i domácích ocenění. Zvláště je třeba zmínit unikátní vydání Máchova Máje, za který získal Grand Prix na Světové výstavě v Paříži v roce 1925.
Jeho nejdelším literárním přítelem byl František Táborský (1858-1941), zakládající člen společnosti Českých bibliofilů, editor, básník, kulturní organizátor a ředitel střední dívčí školy.
Od pozdních dvacátých let 19. století spolu pracovali na množství bibliofilských svazků, mezi nejúspěšnější se řadí satirická báseň Velký slet ptáků (1928) ilustrovaná Svolinského kolorovanými dřevořezbami. Básník také připravil návrhy pro několik knih o známem českém literárním kritikovi F. X. Šaldovi (1867 – 1937). Po roce 1945 převážně ilustroval knihy pro děti od Marie Majerové (1882 – 1967) a částečně spolupracoval s překladatelem, básníkem a esejistou Josefem Palivcem (1886 – 1975). Svolinského ilustrace k básni Had, která byla přeložena Palivcem (1929), byla velice chválena dokonce i autorem básně Paulem Valérem, se kterým byl překladatel v dopisním kontaktu.
Během nacistické okupace Československa Svolinský ilustroval druhý svazek novely Obrazy z historie českého národa (1940), poslední to práce Vladislava Vančury (1891-1942). Svolinského nejlepší ilustrace zahrnují ty z Balad (1930) básníka Jiřího Wolkera (1900-1924), narozeného, stejně jako Svolinský, na Svatém kopečku v Olomouci, kde básník často trávil léto. Nicméně největší množství společných témat a spirituálních stimulů lze naleznout v kreativním setkání Svolinského s jediným českým laureátem Nobelovy ceny, básníkem Jaroslavem Seifertem (1901-1986). Svolinský ilustroval mnohé Seifertovy sbírky básní a zasílal své obrázky do novin a časopisů, které Seifert redigoval. Svolinského studie tance inspirovaly básníka ke složení básně Tanec (původně se jménem Na téma tance).
